Vše začalo v době, kdy byla v Krušných horách objevena bohatá ložiska stříbra. Tento nález jednak znamenal obrovský ekonomický přínos pro České království, ale také položil základ pro měnu, jež později ovlivnila celý svět a jejíž odkaz sahá až dnešního dolaru. Zmíněné období označujeme jako „tolarové období“, které přineslo vzkvétající prosperitu a posílilo význam Čech v Evropě.
Jaké události předcházely vzniku tolaru?
Průlom v těžbě stříbra
Na počátku 16. století propůjčil objev stříbrných ložisek v Krušných horách Českému království nesmírný zdroj moci a bohatství, protože to se tak mohlo stát epicentrem mincovnictví. Krušné hory, které do té doby zůstávaly spíše na okraji zájmu, se tak ocitly v samotném středu evropského dění. Díky objemu těženého stříbra, který dosahoval výjimečných hodnot, se Jáchymov a jeho okolí staly synonymem rozvoje a bohatství. To ostatně nebylo ve světě nic nového. Stalo se tak v historii měst již mnohokrát, v důsledku objevení ložisek drahého kovu.
Tento revoluční okamžik měl značný dopad nejen na region, ale i na rozšíření tolarových ražeb po celé Evropě. Objemný příliv stříbra do Českého království byl základem pro éru tolarových ražeb. Pro sběratele a investory do historických mincí představují například habsburské tolary unikátní a cenné umělecké předměty svědčící o důležité etapě v naší historii. Tolarů bylo mnoho typů, nespočtu panovníků a z mnoha mincoven, to zajišťuje pestrý výběr pro sběratele. Kromě toho lze sledovat i odlišné techniky ražeb a každá tak může oslovit sběratele a investora jinak.
Hospodářské potřeby středověké Evropy
Středověk byla doba, kdy Evropa stála před velkou výzvou: jak zajistit jednotné a spolehlivé platidlo pro všechny, které by usnadnilo jak vnitrostátní, tak mezinárodní obchod. Obchod byl specifický, protože se na trhu objevovaly různé mince odlišných ryzostí a kvalit, což znamenalo komplikovanější proces obchodování. Nehledě na to, že se jako v každé době objevovaly na trhu padělky neboli „suberáty“. Nakonec se podařilo zavést měnu, která přinesla do obchodování systém – tolar. Právě tolary byly unifikované, s víceméně danou ryzostí a váhou, i přestože se tyto parametry v průběhu dějin a makroekonomických situací měnily. To vedlo k lepší všeobecné obchodovatelnosti a směnitelnosti.
Tolary ovlivnily evropské měnové systémy následovně:
- Staly se vzorem – Mnoho zemí si vzalo inspiraci z tolaru pro vlastní měnové systémy.
- Usnadnily obchod – Díky tolarům byl mezinárodní obchod jednodušší.
- Podpořily ekonomiku – Stabilita a důvěra v tolary pomohly ekonomice růst.
Kdo nechal razit první tolary a proč?
Vliv Šliků na ražbu tolarových mincí
Příběh Šliků je fascinujícím příběhem o vzestupu na výsluní, inovaci a odvaze. Rodina Šliků, významná šlechtická rodina z Krušných hor, hrála klíčovou roli při zrodu tolarů. Byli to právě oni, kdo v roce 1516 objevili na svých statcích bohatá stříbrná ložiska a později se rozhodli toto stříbro využít k ražbě mincí. Zejména proto, že potřebovali splatit úvěr norimberským bankéřům na svůj důlní podnik.
Konkrétně 9. ledna roku 1520 hrabě Štěpán Šlik z Holíče dostal povolení od zemského sněmu k ražbě vlastních mincí, na nichž se skvěl i šlikovský rodový znak. To bylo na tehdejší dobu něco nevídaného, jelikož nešlo o vládnoucí šlechtický rod, ale o šlechtický rod soukromý. Teprve 17. října roku 1523 schválil ražbu i český a uherský král Ludvík II. Jagellonský. Šlikové si tím zajistili v podstatě monopol na těžbu drahého kovu s dalekosáhlým ekonomickým a mocenským účinkem. Po jedinečném úspěchu Šliků začal tolar o váze kolem 27 gramů pro svou ryzost poutat pozornost celé Evropy. Ve 20. letech 16. století Šlikové exportovali do zahraničí miliony tolarů.
Závěr
Tolar v sobě obsahuje příběh, který má vliv na dnešní svět i po více než 500 letech a připomíná nám jedno ekonomicky úspěšné období našich dějin. Jedním z odkazů do dnešních dní souvisí s americkým dolarem. Právě název dolar vznikl ze slova thaler (německy tolar).
