Zlatý poklad svobodné Československé republiky
Pod zlatým pokladem nově vzniklé Československé republiky si lidé většinou představí zlato, které položilo základ státních rezerv při vzniku samostatného státu. První republika nám však zanechala ještě jedno zlaté dědictví v podobě svatováclavských dukátů. Ty se staly symbolem samostatného státu a jeho ekonomické síly. Svatováclavské dukáty byly oblíbenou investicí i prestižním dárkem. Koupí dukátu lidé vyjadřovali svůj ekonomický status i občanský postoj k nově vzniklé republice.
Podoba dukátu definovaná zákonem
Přesná podoba svatováclavského dukátu byla definována zákonem z roku 1923. Tehdy bylo předepsáno, že československý dukát bude obchodní mincí raženou v historických parametrech hmotnosti a ryzosti (hmotnost dukátu 3,49 g a ryzost zlata 986/1000). Zákon stanovil technické vlastnosti dukátu i dvoudukátu i jeho přesnou podobu, respektive užití konkrétního motivu svatého Václava.
První tři svatováclavské dukáty pro prezidenta Masaryka
S ražbou začala v roce 1923 mincovna v Kremnici a prvních tisíc dukátů bylo číslováno. Dukáty měly stejný ústřední motiv, ale prvních tisíc exemplářů bylo doplněno vyraženým číslem v ploše. Tyto první, nejvzácnější, číslované ražby svatováclavských dukátů byly určeny pro nejvýznamnější politické osobnosti nově založeného československého státu. Ze sběratelského hlediska se jedná o jedny z nejvzácnějších exemplářů svatováclavských dukátů.
První tři dukáty obdržel prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Ten úplně první a nejvzácnější věnoval prezident na sklonku života národu – dnes je tento dukát součástí sbírek Národního muzea. Cena tohoto svatováclavského dukátu je v podstatě nevyčíslitelná, jde o naprostý unikát, navíc spojený s postavou prvního prezidenta. Zajímavé příběhy se však vážou i k ostatním číslovaným dukátům, které obdržely další významné osobnosti první republiky. V mnoha případech se tyto dukáty předávaly z generace na generaci, a jsou tak autentickým historickým dokumentem pohnutých dějin konkrétních rodin i celého českého národa.
Další série byly raženy v desítitisícových nákladech
Další série těchto mincí byly raženy pravidelně v nákladech několik desítek tisíc ročně, a to až do roku 1936. Jejich hodnota je proto nižší, ale přesto sběratelsky velmi zajímavá. Kromě nejznámějšího a nejběžnějšího dukátu byly raženy i dvoudukáty, pětidukáty a největším nominálem svatováclavské edice byly desetidukáty. Na sklonku první republiky, v dramatických letech 1937 a 1938, bylo vyraženo jenom několik desítek kusů mincí, a proto jsou tyto dukáty sběratelsky velmi cenné. Roku 1939 byly vyraženy už pouze jednodukáty a rovněž ve velmi omezeném nákladu.
Všechny svatováclavské dukáty byly oficiální součástí měnového systému, i když se jednalo o takzvané obchodní mince, které sloužily k ukládání úspor obyvatelstva do zlata. Dukáty se s oblibou užívaly jako dárek nejbližším nebo příspěvek do kolíbky k narození dítěte. Dukáty pomohly během druhé světové války a po nástupu komunistů mnoha emigrantům překonat těžké začátky v cizích zemích.
Nedej zahynouti nám i budoucím
Svatováclavský dukát je krásná mince s nezpochybnitelnou estetickou kvalitou. Svatý Václav v drátěné košili a mečem na opasku je zobrazen na lícové straně dukátu, v pravé ruce drží korouhev a levou rukou se opírá o štít s orlicí. Obraz na minci je orámován prosbou NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM. Na rubové straně svatováclavského dukátu je malý státní znak a po jeho obvodu nápis REPUBLIKA CESKOSLOVENSKÁ.
Podoba svatováclavského dukátu vzešla z veřejné soutěže, v níž odborná porota vybírala z více než 80 anonymních návrhů. Autory vítězného výtvarného návrhu byli dva významní výtvarníci – malíř a grafik Jaroslav Benda a akademický sochař profesor Otakar Španiel. Po drobných úpravách definitivní podobu svatováclavského dukátu schválil tehdejší ministr financí Alois Rašín, a to na nemocničním lůžku, krátce předtím, než podlehl tragickému atentátu.
Svatý Václav jako symbol odhodlaného národa i pevné měny
Volba svatého Václava jako hlavního motivu československého dukátu byla logická a přirozená. Svatý Václav je prvním českým světcem, příslušníkem nejstaršího českého panovnického rodu Přemyslovců, patronem české země a respektovaným symbolem české státnosti.
Svatého Václava měl ve zvláštní úctě i český král a římský císař Karel IV., který jej považoval za hlavního ochránce českého království. Proto v letech 1345 až 1346 nechal zhotovit pro svoji korunovaci Svatováclavskou korunu – jednu z nejstarších a nejkrásnějších panovnických korun v Evropě. Svatého Václava si vážili i Husité, byl pro ně vzorným příkladem křesťanského vládce a bojovníka. Historický význam odkazu svatého Václava dokresluje i starobylý Svatováclavský chorál, z nějž pochází prosba Nedej zahynouti nám i budoucím, která je vyražena na svatováclavských dukátech.
O svatováclavskou a husitskou tradici se opíraly už české obrozenecké snahy v 19. století. Symbolický význam svatého Václava využili i čeští a slovenští legionáři během první světové války v Rusku. A nově založená československá republika na hlubokou svatováclavskou tradici plynule navázala.
K tisíciletému výročí vznikly pěti a desetidukáty
V roce 1929 u příležitosti tisíciletého výročí úmrtí svatého Václava bylo rozhodnuto dalším zákonem o ražbě svatováclavských pěti a desetidukátů, které se od tradičního dukátu výtvarně liší. Na líci obou těchto mincí je obraz svatého Václava na koni s mečem v pravé a palmovou ratolestí v levé ruce.
Po druhé světové válce byla ražba svatováclavských dukátů obnovena pro potřeby mezinárodního obchodu v roce 1951, a to s motivací vyrovnat se symbolicky první republice. Jednalo se však o poslední ražbu dukátů s tradičním obrazem svatého Václava. Další ražby vzácných mincí komunistického režimu už v tradici svatováclavských dukátů nepokračovaly.
Raritní ražby svatováclavských dukátů s vysokou hodnotou
Během svojí bohaté historie si svatováclavské dukáty získaly velkou oblibu po celém světě a dodnes jsou vysoce ceněny. Za první republiky se tradiční svatováclavské dukáty prodávaly za 100 až 150 Kč. Jejich hodnota je dnes mnohem vyšší a pro raritní ražby a mince to platí dvojnásob – unikátní mince stojí miliony korun. Jeden ze svatováclavských pětidukátů z roku 1937 (vyraženy byly pouze čtyři kusy) se v roce 2020 prodal v aukci za dechberoucích 850 tisíc eur, což je v přepočtu asi 23 milionů korun.
Na takovou minci při budování svojí numismatické sbírky asi jen tak nenarazíte. Ale pokud jste podlehli kouzlu vzácných zlatých starožitných mincí, ve vaší sbírce by svatováclavský dukát neměl chybět. A my vám s jejich vyhledáním a nákupem samozřejmě rádi pomůžeme. Obrátit se na nás mohou začátečníci, kteří s numismatikou začínají i zkušení sběratelé, kteří hledají jednu konkrétní ražbu. Stačí nám napsat nebo zavolat.